Druhá : směna


Kritický feministický web magazín.
Chceme spravedlnost v kuchyni a v celé společnosti.

březen 2024

Neposlušná těla

Komu patří moje první
vydechnutí do tmy?
v zdravém těle stejně žije tisíc malých včel
když stojím za láskou
tak mě podpírají druzí
vytváříme sféry
které objímají stín
vyžadují stejnost jenže já se proměním
chtějí mě mít tichou ale
když mé tělo zpívá
splývám s ním

Olga Wawracz

únor 2024

Vzájemná pomoc

tady se toho hodně děje
kyselými nehty a natrženou kůžičkou
vsakujeme citrusy
rozmáčený překryv spolykaný dužinou
nám brání v okamžiku
zařaditelné pohyby
tvýma hořkýma rukama ukrajuju cípy slunce
mýma horkýma očima rozmazáváš citrínové sloupce
zředitelné polohy
z ruky do ruky pichlavý význam
poslední komentář: pár kapek šťávy minulo nádobu
a sahá to až sem

Antonín Zhořec

leden 2024

Svobodná Palestina

můj dům míval čtyři stěny
stůl na něm knihy a okno
do zahrady jejíž zdi se táhly
tak daleko kam jsem jen dohlédl
míval jsem jméno které
bylo jenom moje kočku slunící
se na verandě a troubení aut znělo
jako ten nejobyčejnější zvuk na světě

Allāh miluje vše krásné a já taky píšu
na rozbořenou zeď zahrady pár minut
před dalším dnem před dalším odchodem

Sufian Massalema

prosinec 2023

Osvobozená domácnost

Všechno to neznámo za cizími okny
večer se rozsvicuje
za mraky závěsů.
Na který se díváš –
ten ti právě hází stín do očí.

Domácnost je sloveso.
Víc se skloňuje za rody
než za časy.
Domácnost se skloňuje v okně naproti;
staň venku před vlastním oknem
a pochopíš to.

Úryvek z básně Iryny Zahladko

listopad 2023

Revoluční láska

obklopilx jsem tě lidskostí řeči
všechny dny vadnou
když přichází strach
zavřelx jsme se do prstů Země
vně teplých dlaní
se schovává cit

prorůstá námi
něco co vyléčí
rozbité naděje přetěžkých let
prorůstá námi nejčistší z úmyslů

chci pro nás lásku
co přetvoří svět
Olga Wawracz

říjen 2023

Feministická pedagogika utlačovaných

kdy jsme se naposledy dotýkalx –
navzájem? vlastního těla? země?
statistiky nás přibližují sebevraždě
sotva tě slyším – sotva slyším sebe
zavři oči:

odchod je nalezení jiného místa
hranice jen skleněná tabule
jizvy nám budou průvodcem
střepy – šperky kolek krků a zápěstí

nepatříme
neumíme jejich jazykem – nechceme
když se ptají – mlčíme držíme se
a nasloucháme jen vlastnímu dechu

Petya Stach