Elizabet Kovačeva (ona/její) je anglistka a feministka nejistého původu, milovnice ticha, knih, kávy, piva, plnicích per, starých lesů a vůbec téměř všeho, co nemá barevný displej. Má i pevnou linku, zatím však nebyl prostor toto téma otevřít na terapii. Umí překládat, učí se psát. Přála by si mít doma nerozbitnou pračku s automatickým vážením prádla a za zvuků ždímání napsat knihu o lásce. Inspirují ji slova Sylvie Plath a činy Sylvie Earle. Mateřství ji plně nevystihuje, zato ji plně vyčerpává, a tak se nárazově věnuje jeho dekonstrukci.