Hrajeme si - já jsem tvoje první láska a
ty jsi foťák s černobílým filmem
Cvak! A jsme svoji, alespoň na chvíli

Fotky jsou rozložené do šachovnice
tak, aby tě každý tah něco stál,
ale vyhrát mě nikdy nenecháš

Chci zařvat “stop hry!” ale bojím se, že
mě rozostříš do šedého,
neohraničeného zátiší

Hrajeme si tak skoro 30 let
Už si ani nepamatuji tvé oči, jen
objektiv a rytmické cvakání

Aster Švandová

nosíš identitu jedině v kapse
od hodně volných kalhot
a vytahuješ ji jako žolíka

čteš o bohyních které bohyněmi
vůbec být nemusí když nebudou chtít

zkoumáš oblečení genocidy protože víš
co znamenají emoce v tváři

nehodláš dělat nic co by pomohlo korporátům
tanči všem unikáš tanči

Simona Hendrychová

Potřebujeme odpor,
který přináší radost,
Radost,
která posiluje náš odpor.

Čarodějmila Koštátková

Mezi hlínou a kůží
hranice načrtnuté mocnými
rozdělují krajinu.
V každém soustu
nacházíme kořeny.
Odmítáme vykořisťování
naší země, našich těl.
Půda pamatuje.
I my.

Čarodějmila Koštátková

The gate is the Risk
Bez osvojení stále schopen kráčet
Neustálá aktualizace budoucnosti a přeměna minulosti
Jinotaj, právě zde, kde ryzost s vodivými krystaly se mísí.
Kolik krve (lidské i mimo-lidské) je za chodem elektricky řízeného světa?
Za vší ocelí, za umělou inteligencí odkojenou na pohybech člověka za obrazovkou?
K sobě se nese, odevšad “učíme se spolu”, ten šat zapomenutých obvodů.
Prosím, označte všechny přechody jinakosti.
Potvrďte, že jste člověk. Dnešní cookies - málo pečené VR.
Hledej tepny v paměti prostoru
Na severu udržitelný server

Katarina Kadijević

Bilád aš-Šám

světla moderních vil
roztroušených po svazích hor
poblikávají jako světlušky

upřednostňuji zátiší
stranou ruchu velkoměst a dějin
včera jsem na ulici viděl sám sebe
prodávat kafe a granátová jablka

zeptal jsem se ho na jeho rodinu
a on na tu mojí
měli jsme toho tolik společného

Sufian Massalema