Michaela Švandová (ona/její) je working-class rodačka ze Sudet –⁠ všudypřítomná melancholie i výhled z dětského pokoje na obrovský důl ji nejspíš přiměly prahnout po jiném společenském uspořádání. Už od studií se pohybuje v neziskovém sektoru, v posledních letech se věnuje hlavně budování komunit, občanské angažovanosti a neformálnímu vzdělávání. Feminismus je pro ni nástrojem pro rozkrývání společenských útlaků a hierarchií, vizí lepší budoucnosti i osobní terapií, bez které by se necítila svobodná.